Když dobře vybereš a pak brzy zabiješ…
Někdy slýchávám ve firmách nářky typu „nejsou lidi“, „musíme brát skoro každý kus“, „jsme rádi za toho, kdo chce vůbec dělat“ apod. Jistě, doba je taková, jaká je, a kvalitní lidé nejsou okamžitě „na skladě“. Můžeme si je však dobře vybrat a pak dobře adaptovat.
Spousta manažerů ve firmách věnuje kvantum času i peněz výběru správných lidí. Mnohdy firmy investují desítky, stovky tisíc do externího recruitmentu přes agentury, aby našly toho pravého zaměstnance. Nakonec se jim to i podaří a nový, správně vybraný človíček nastupuje do firmy.
A tam to začíná, tedy dost často už, bohužel, i končí! Co mám na mysli? Adaptaci, někdy krásně nazývanou „onboardingem“. Nový zaměstnanec, kupříkladu čerstvě vybraný člověk na pozici obchodníka, nastoupí do firmy – vyfasuje notebook, mobil, auto a další věci, dostane židli, stůl, v první chvíli ho protáhnou poznávacím kolečkem firmy, aby se zorientoval…a pak…pak to přijde.
„Musíš sám/sama, já jsem tak takhle začínal/a…“, věta od manažera, který má nováčka adaptovat. Za mne zločin na nováčkovi! Chybí program, není žádný plán adaptace, namotivovaný nováček je jen hozený do pomyslného bazénu plného neznámých věcí a procesů. Nováček plave tak, jak nejlíp umí. Dost často i plavat umí a chce, jenže přece jenom nějak by v začátcích potřeboval pomyslný polystyrén v bazénu poznání firmy a procesů v ní, aby se „netopil“. Často plave sám 8 hodin denně, aniž by „plavčík“ – myšleno odpovědný manažer, věnoval denně nováčkovi společný čas na kvalitní adaptaci.
Nováčkům, často navíc velmi dobře vybraným lidem z pohledu jejich potenciálu a postojů, tak postupně už v rané fázi adaptace klesá chuť angažovat se. Necítí, že se jim chce někdo věnovat, jdou se svou energií a motivací brzy dolů. V nejhorší verzi si toho ani nevšimne manažer zacyklený do operativních a provozních věcí a dál žije v bláhové iluzi typu „však on/ona to zvládne“ ve zkušebce. V měkčí podobě se nováčkovi věnuje alespoň nejseniornější kolega, což má jistě svá pozitiva, ale zároveň zavání rizikem, že nový člověk si nevytvoří ty pravé návyky.
Absentuje-li v době prvních dnů a týdnů adaptace pravidelná práce manažera s novým člověkem ve firmě, je to cesta do pekel. Jako manažer mám a musím být novému člověku k dispozici každý den a pravidelně. Pokud to neudělám a nemám pro nováčky plán denní adaptace na první 3 měsíce zkušebky, nic o nováčkovi nevím, neznám jeho pocity, potřeby, nevím, zdali se posunuje. Často pak vše končívá tím, že sám nový člověk skončí „zničehonic“ po pár týdnech a manažer ani neví, proč. A jde jinam – tam, kde se o něj budou zajímat, od prvního dne.
Adaptace je nejdůležitější období pro rozvoj nového člověka a má být zásadní činností manažera, na kterou se má soustředit a plánovat si ji cíleně. Z mé zkušenosti lektora a konzultanta vnímám, že stále dost firem tento proces silně podceňuje a nemá jej pod kontrolou. Velká škoda – jak pro nové talentované lidi, kteří pak záhy odcházejí, i pro firmu samotnou – ta ztrácí peníze a čas a ocitá se opět na začátku. Vzniká tak bludný kruh – vybíráte, neadaptujete dobře..a znova brzo vybíráte a špatně adaptujete…
Co z toho plyne? Nepodceňujte adaptaci – nastavte si jasně její pravidla a pracujte s nováčky na denní bázi. Výkonní lidé jsou výsledkem profesionálního onboradingu, který není jen na papíře, nýbrž probíhá denně.
Investujte do kvalitního procesu adaptace, lidé vám to vrátí ve výkonu a loajalitě vůči vaší firmě!